Příběhy našich skiníků

O tom,jak jsme si naše skiňoury brali domů i jejich zajímavé životní osudy.

Jak jsem si Glórču vezli domů

Cesta s Glorinkou domů,jakožto export našeho prvního skiníka,byla velmi pestrá a myslím,že nikdo z nás na ní už nikdy nezapomene. :) Den,kdy jsme jeli k paní chovatelce Forejtové do Chomutova byl parný letní jako stvořený ke koupání.My si jako začínající chovatelé jeli pro nového mazlíka s plastovou bedničkou,kterou jsem pro jistotu vypodložila dekou,senem a i malou mističkou s krmením.

V Chs mě překvapilo,jak čistě a spořádaně morčátka bydlí a dala jsem si předsevzetí,že jednou budu mít stejně dobrou chovnou stanici na skvělé úrovni.Paní chovatelka mě při vyndavání Glorie upozorňovala,že je trošku bojácná a že asi bude kvíkat.Když jsem si jí vzala do ruky,byla jako maličká časovaná bomba.Kvíkala a snažila se schovat.Z naší plastové krabice skoro vylezla a tak jsem ji raději nesla.Přiznávám,že jsem se dost bála,aby mi tohle malá stvoření,které se vzhledem podobala netopýrovi,nevyskočilo.

Cestou domů se naštěstí zklidnila a my už jsme taky byli o něco klidnější. :)

Doma už na ní čekala čisťounká klec vybavená bezprašnými pilinami,dekami,senem a krmením.První dny s Glorčou sice byly náročné,ale dnes je z ní náš velký mazel a zlatíčko. :)

Fotky Glórčiných prvních dnů

Je opravdu nádherná. :)

Obřík Fleur v novém domově

Už delší dobu potom,co jsem si pořídila Glorinku,jsem uvažovala o koupi nějaké nové kamarádky.Když jsem dostala ke svým narozeninám sponzorský dar od rodiny,mamča sama přišla s návrhem o koupi nové morčecí slečny.Já už jsem měla celkem jasno o tom,která slečna to bude a tak jsem 19.6,teplého letního dne znovu zazvonila na zvonek paní chovatelce Forejtové a za pár minut už sedělo to velké,roztomilé a mírumilovné stvoření s Glórčou v přepravce,schované v hromadě sena,pod dekou,v klidu si přežvykující okurku. :)

Mé nadšení ale bohužel netrvalo dlouho,protože se mi holky začali prát.Nejprve sem si myslela,že konflikty vyvolává Fleur,protože je větší a starší než Glorie a buduje si autorytu.Když jsem ale vyděla poškrábaná a pokousaná záda této vystrašené chudinky,zjistila jsem,jakému omylu jsem věřila..

Nastal ale problém a to ten,že jsem měla pro morčice připravenou jen jednu a to společnou klec.O víkendu jsme měli jet do Prahy a tak Fleur tři dny žila v provizorní,mnou vyrobené přepravce,každou noc ležela u mé postele,dostávala dobrůtky a pořádné dávky mazlení. :)

Doufala jsem,že v Praze najdu v nějakém ZOOshopu plastbox za rozumnou cenu,ale měli dva,naprosto neodpovídajícím mým představám a už vůbec ne za (ani ne rozumnou) normální cenu.Při odchodu z obchodu jsem ale u východu uviděla normální klece za 700Kč s domečkem,dvěma mističkami,napáječkou a seníkem.Fleur od té doby spokojeně obývá tuto klec. :)

Naše zlato. :)

Píšťalka Dixík u nás doma

V jedno chladné,letní,čtvrteční ráno jsem přešlapovala na zastávce a už jsem se nemohla dočkat,až uvidím tetu s babičkou a hlavně toho malého prcka Dixona,na kterého se už všichni takovou dobu těšíme a čekáme.Nejdřív jsem ale musela absolvovat asi dvě hodiny cesty do Plzně,nakupování v Hornbachu,v supermarketu a večeři v mekáči a potom jsem si už konečně mohla jít pro to stvořeníčko,kvůli kterému jsem dobrovolně vstávala v šest hodin ráno,o prázdninách.Řeknu vám,že ta nevyspalost,cesta i den přetrpený nakupováním stál za to!Dixíček byl a stále je skutečně nádherný! :)

Nemohla jsem uvěřit tomu,že právě v té mojí maličké chovné stanici bude tenhle klučina bydlet.Byl v ikeáckém boxu ještě se svým bráškou Darwinem.Musím se přiznat,že jsem nevěděla,který je ten "pro nás",protože až na bílý čumáček,kterým se náš Dixík od svého brášky liší,jsou oba stejní..

Paní chovatelka z Chs Black Berry byla moc ochotná a příjemná,ukázala nám svou skinny rodinku a překvapila mě hezkým průkazem původu Dixíka. :)

Dixonek potom musel absolvovat cestu zpět domů,ani se moc nebál,na což jsem ani od jedné mé morčecí slečny které jsem dříve kupovala,nebyla zvyklá a tak jsem si to náležitě užívala.Doma na nás bohužel čekal zmatek,protože se ve středu zapoměli koupit boxíky v Ikee a tak jsem měla jen dvě klece.Glori a Flér jsou tak spolu a Dixík si užívá ve velké kleci na králíka,ráno mě budí v půl sedmé s kvíkáním a běháním v kleci dokola,prosí o seno,skáče do seníku a dělá podobné lumpárny.Krásně nám roste,papká,všechno je ok.Je to skvělí klučina a jsem ráda,že v budoucnu budeme mít v chovu právě jeho.. :)